V pondělí 26. listopadu se ve škole konalo další olympijské klání. Tentokrát se jednalo o češtinu a její lexikální a stylistická zákoutí. Soutěž zcela opanovaly žákyně deváté třídy a dvě z nich se též v lednu podívají do okresního kola v Trutnově.

(Celý článek…)

Olympiáda z českého jazyka má svá velká úskalí. Předně se na ni nedá příliš připravit. Mluvnická část vyžaduje spíše cit pro jazyk a velkou slovní zásobu. Přestože se jednalo o klání devíti potenciálně nejlepších češtinářů školy, soutěž odhalila celou řadu nedostatků. Předně nedostatečnou slovní zásobu a ochotu hrát si s rodným jazykem a velmi malou znalost rčení, přísloví či pořekadel typu ,,Bližší košile než kabát“.  

Stylistická část pak vyžaduje vhodný výběr slohového útvaru pro často velmi obecné téma. Tím letos bylo ,,Co všechno umí světlo“. Ukázalo se, že jít cestou výkladu či úvahu není vůbec jednoduché a originální. Vítěznou prací se totiž stalo vypravování. Nedílnou součást hodnocení pak tvoří logická stavba textu, interpunkce a v neposlední řadě i pravopis, který také nepatřil k těm nejlepším.

Jak to nakonec celé dopadlo? Z maximálního počtu celkových 50 bodů – 30 z mluvnice a 20 ze slohu získala třetí v pořadí Míša Drahošová 27,5 bodu. Stříbrná a druhá v pořadí Anička Albrechtová obdržela celkem 29 bodů. Jednoznačnou vítězkou a logicky taktéž postupující se pak stala Bětka Teperová, jež ve velmi obtížných vlnách naší mateřštiny vylovila nakonec 18,5 bodu z mluvnice a 18 bodů za sloh, tedy dohromady 36,5 bodu. Všem dívkám blahopřeji!

Do okresního klání se však přece jen budeme muset trochu více nachystat, zejména v mluvnické části. Čeká nás pilování různých rčení a her s češtinou. Věřím, že to nebude nudné a vše nakonec žákyně využijí nejen v Trutnově, ale především v dubnu u přijímacích zkoušek, kam se obě úspěšné dívky hlásí.

Foto zde