POZOR! Jedná se pouze o archivní web, nový web naleznete na www.zsbt.cz
  O organizaci
  ZÁKLADNÍ ŠKOLA
  Mateřská škola
  Dokumenty
  Rubriky
  Statistika a login
školní e-mail administrace


  Novinky
20.03.2018: Finanční podpora z EU - projekty IROP a ESF
  Školní knihovna
  Školní jídelna
  Tělocvična
  Partneři
  Rodiče vítáni
rodicevitani.cz
  Mapa školství
mapaskolstvi.cz
  Vyhledávání

Vyhledat text

Sedmáci v Kutné Hoře

Na časově nejnáročnější dějepisnou exkurzi trvající od časných ranních hodin do pozdních časů večerních se v letošním školním roce vypravila sedmá třída. Její cesta vedla do města stříbrných dolů, které je již pěknou řádku let na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, totiž do Kutné Hory.

   

(Celý článek ... )       Foto ZDE



Program byl velmi bohatý, pestrý, ale i dosti náročný. Čekala nás katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci, světoznámá Kostnice, Vlašský dvůr, návštěva stříbrných dolů a na závěr gotická perla celého města a třešnička na našem pomyslném historickém dortu – katedrála sv. Barbory.

Již samotná cesta vlakem byla velmi zajímavá a nevšední – děti se část trasy svezly i vlakem Eurocity, aby pak hodinku čekaly v Kolíně na přestup.

Po příjezdu na hlavní kutnohorské nádraží již následovaly naše kroky do katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Tato památka slouží veřejnosti teprve pět let, předtím se tu nacházel sklad cigaret. V době husitské tu byli mniši upáleni zaživa a jejich lebky teď ,,zdobí“ okolní zdi. Překrásná atmosféra barokní gotiky mistra Santiniho dolehla i na děti, které se tu i díky velmi milému a nevšednímu způsobu pojetí výkladu paní průvodkyně chovaly velmi vzorně. Zajímavě bylo pojato i animované krátké video o historii tohoto místa.

Po skončení této části exkurze jsme se přemístili do blízké Kostnice. Kromě davu zahraničních asijských turistů jsme zhlédli nevšední a pro někoho možná velmi morbidní podívanou. Lebky kam se podíváš, různě zdobené a vytvářející podivuhodné obrazce symbolizují pomíjivost života v kontrastu se smrtí, která nemusí nutně znamenat konec. Čtyři lebky jsou však nepravé, dřevěné. Ty většina sedmáků správně odhalila.

Po tříkilometrové procházce městem jsme se ocitli v historickém jádru města. Vzhledem k době oběda dostali žáci hodinové volno, které drtivá většina z nich využila k občerstvení a k poznání města. Čekání na lavičkách vzhledem ke studenému počasí bylo velmi náročné, ale vše jsme zvládli se ctí.

Pak již následovala prohlídka Vlašského dvora, místa ve středověkém českém království nejdůležitějšího, neboť zde sídlilo pomyslné ,,ministerstvo financí“. Ano, zde se z nedalekých stříbrných dolů razil pražský groš, jakési vrcholněstředověké ,,Euro“, kterým se opravdu dalo zaplatit ve většině tehdejší Evropy a bylo bráno za tvrdou měnu. Jak se takový groš razil, nám ostatně mistr pregéř předvedl osobně. Svým vzhledem a nenápadným objevením však nejdřív Kubu Štipáka pěkně vylekal.

Únava a náročnost programu stoupala, což mělo za následek stále větší výkyvy v chování některých jedinců. Přesto jsme se všichni těšili na návštěvu stříbrných dolů. Mladý pan průvodce z chování některých radost neměl, provedl nás však zhruba 30 m pod zemí a 300 m dlouhou štolou se ctí. Všichni jsme vyfasovali bílé pláště, více či méně funkční svítilnu a přilbu. Poté jsme již sfárali do dolů. Stísněnost a všudypřítomná tma a vlhkost v kontrastu s průzračně čistou vodou, nádhernými prostory štoly a krásnými krápníky nás okouzlila natolik, že všichni přestali zlobit. Museli jsme obdivovat zručnost a um středověkých horníků, kteří bez moderních technologií a s mizivým osvětlením dolovali pro české království tu nejdůležitější nerostnou surovinu.

Po opuštění důlních prostorů jsme se ocitli opět na světle, ale někde úplně jinde. Brzy jsme se však zorientovali a všichni byli spokojeni. Stálo to za to a víme, že ,,klaustrofobiky“ mezi sebou nemáme.

Přiblížil se poslední bod výpravy. Dostali jsme se ke katedrále svaté Barbory, symbolu Kutné Hory. Nádhernou gotickou atmosféru jsme obdivovali i v jejích útrobách. Přesto jsem netušil, jak velký problém je pro některé děti nesmát se nahlas a jen šeptat. Odpustil jsem jim tyto prohřešky, když Radka projevila zájem zazpívat, ostatní se usadili v lavicích, modlili se a jistě prosili za odpuštění. =) Zpěv krásné lidové bulharské písně v gotickém chrámu sklidil po zásluze potlesk. Už o poznání méně byly spokojené pracovnice ostrahy chrámu, které mi vyčinily. Pan učitel se totiž nikoho nedovolil, aby se tu mohlo zpívat. Zpívat tu mohou po předchozím písemném souhlasu pana faráře jen významná hudební tělesa světového formátu. A tak se stala i Radka významným světovým hudebním tělesem. Zásady chování v chrámu Páně, který by byl jistě s naším zpěvem spokojen, jsou podivuhodné. Naštěstí postačila omluva vyučujícího a na další sankce již nedošlo.

Protože se únava a chování dětí prudce zhoršovaly, zamířili jsme po vyfocení se před chrámem kolem známé gotické kašny na náměstí, kde děti dostaly další volno. To využily k setkání s místním bezdomovcem. Tento zážitek zřejmě přebil vše dosud dnes prožité. Naštěstí se schylovala doba odjezdu. Po hodinovém čekání na nádraží v Kutné Hoře, rychlém přestupu v Kolíně a hodinové pauze v Pardubicích se děti proměnily opět v ta příjemná a slušně vychovaná dítka. I když ve vlaku se zase někteří z nich ,,projevovali“, měla s nimi již paní průvodčí trpělivost, byli již přece velmi unavené a únava plodí různé činy.

I přes některé kázeňské nedostatky se domnívám, že exkurze splnila má očekávání. Posloužila nejen k praktickému si osahání získaných vědomostí, ale i k posílení soudržnosti kolektivu a prodloužení životů o hodně let, neboť smích život prodlužuje, a toho si všichni užili měrou vrchovatou. Příjemná atmosféra tak převládla v mých vzpomínkách nad občasnými úlety některých. Když žáci chtějí, umí být super a hodní. I proto se budu těšit na další společnou akci.

A jak to vidí děti?

Náš výlet do Kutné Hory začal už v 5:50 hod. Sraz byl na vlakovém nádraží v Bílé Třemešné. Na místě už na nás s plným nasazením a radostí vítali pan učitel Lux s paní učitelkou Poživilovou. Všichni netrpělivě čekali s batohy nebo taškami nacpanými se spoustou jídla a pití na celý den. Poté, co přijel vlak, nás čekala projížďka zhruba dvě až tři hodiny.Cesta tam byla celkem fajn,všichni jsme byli ještě unavení a potichu. V tu chvíli ještě měl pan učitel velkou naději, že výlet bude takhle vypadat celou dobu. Ale velice se mýlil.

Hned co jsme viděli velký bílo modrý nadpis “Kutná Hora“ a vystoupili z vlaku, už pana Luxe čekaly hloupé neboli vtipné poznámky a otázky. S těmi si jako vždy hravě poradil a nás už čekala návštěva v informačním centru a hned po tom jsme šli do katedrály Nanebevzetí Panny Marie. Před stavbou jsme si všichni vyfotili pár fotek a už nás čekala prohlídka, kde nás provázela milá sympatická mladá paní, která nám pověděla pár zajímavostí a celé dějiny této krásné katedrály. Dozvěděli jsme se například, že je katedrála zapsána do světového dědictví UNESCO a že ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů. Také nám prozradila, že vždy ve dnech rovnodennosti, když zapadá slunce, svítí paprsky do prostoru směrem přímo k oltáři. Celá prohlídka trvala cca hodinu a půl. Na konci prohlídky jsme šli do Kostnice. Opět si museli všichni vše vyfotit. Jen co jsme sešli dolu, číhaly na nás pravé lidské lebky, ale dvanáct z nich bylo nepravých. Paní učitelka nám dala za úkol, abychom je našli. Nakonec nám prozradila, že nepravá lebka je ta, která je ze dřeva a má u sebe propleteného hada. Uvnitř se naskytla možnost si hodit mincí a přát si jedno přání, což bylo u všech nezbytné!

Navštívili jsme dohromady ještě Vlašský dvůr, stříbrné doly, Muzeum stříbra a jako poslední i katedrálu sv. Barbory. Nějaký čas jsme strávili na náměstí v Kutné Hoře, kde hrála kapela a všude kolem bylo plno přátelských bezdomovců. Kolem šesté večer už jsme čekali na vlak, kde jsme byli jako utržení ze řetězu a pak pan učitel začal využívat svých výhrůžek, ale marně. Po posledním přestupu do vlaku v Pardubicích, který jel přímo do Bílé Třemešné, se už všichni v pohodlí usadili a zakončili tento krásný středeční namáhavý den se spoustou zážitků, historek a vtipů. Domů jsme přijeli ve 22:06 hod. Myslím si, že si každý z výletu odnesl něco zajímavého a všichni jsme si to užili a jako třída se opět více poznali.                                           

                                                                                                          Radka Stránská

Ve středu jsme si museli přivstat, protože jsme jeli se školou na výlet do Kutné Hory. Ráno jsme vyráželi vlakem z Bílé Třemešné už před šestou hodinou. Ve vlaku jsme si povídali, smáli se vtipům a hlavně jsme všichni byli spokojení, že nemusíme do školy. Při cestě jsme přestupovali v Pardubicích, kde jsme nakoupili občerstvení. V Pardubicích jsme nastoupili do rychlíku a uháněli jsme směrem na Kolín kouzelnou rychlostí, jak medvědi od Kolína.

 

 

Naše první prohlídka byla v katedrále v Sedlci, kde mne zaujalo velké okno, o kterém se říká, že když zapadá slunce, tak se jeho paprsky odrážejí přímo na oltář. Mnohem zajímavější byla strašidelná Kostnice, kde byla spousta kostí a lebek, které takhle pohromadě působily strašidelně. Poté jsme si prohlédli centrum Kutné Hory a dali jsme si parádní hambáč a tortilu. Po obědě jsme se byli podívat ve Vlašském dvoře, jak se dříve razil pražský groš. V muzeu stříbra jsme se podívali, jak se zpracovávalo stříbro. Po muzeu následovala prohlídka stříbrných dolů, kde jsme dostali patřičné oblečení s přilbou a baterkou a vydali se na prohlídku. V dole byla strašlivá tma a mokro. Návštěva dolu byla tím nejhezčím, co jsme zažili. Byla nejen zajímavá, ale zároveň nás inspirovala ke vzájemnému strašení a pošťuchování. Posledním bodem naší exkurze byla návštěva chrámu svaté Barbory, kde nám jedna bezva spolužačka zazpívala, za což jsme byli značně pokáráni paní průvodkyní.

 

Po celém dni unavení jsme uháněli vlakem domů směrem na Bílou Třemešnou.

 

 

Kryštof Gracík 

             


| Autor: Mgr. Jiří Lux | Vydáno dne 17. 05. 2014 | 1722 přečtení |
| Počet komentářů: 1 | Přidat komentář |
| Informační e-mail | Vytisknout článek |

 

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server