V pondělí 10. dubna vyvrcholila půlhodinovým testem účast našich šesťáků na projektu Rosteme s knihou - Souboji tříd. Přestože jsme se neprobojovali do finále, jednalo se o misi úspěšnou.
O co šlo? Pět skupin třídy četlo pět titulů povětšinou mladých a neznámých autorů. Cílem nebylo ani tak vyhrát (celorepublikové soutěže se účastnílo 90 tříd a do finále se jich probojovalo jen pět) jako spíše podpořit ducha třídy tím, že je třeba táhnout za jeden provaz a sdílet informace. Zároveň se soutěž pokusila alespoň na chvíli vrátit žáky od počítačů ke knihám, což se v některých případech skutečně podařilo.
Nebylo nic lepšího než pozorovat, jak se mění počáteční odpor žáků k četbě do velkého zážitku z ní, kdy je děj natolik zaujal, že požadovali díly další. Zároveň i diskuse skupinek byla užitečná, děti se učily výměnu názorů a respekt k jiné intepretaci. I zde jsme jistý posun zaznamenali.
V den testu museli žáci sami zvolit člověka, který bude na otázky přes PC odpovídat. Ostatní museli radit, nejdříve se museli dohodnout na odpovědi mezi sebou, pak ji včas, rychle a bez zmatků předat tomu, kdo psal. Celý průběh si řídili žáci sami. Učitel nesměl do průběhu akce nijak zasahovat ani radit. Žáci měli na 25 odpovědí jen 30 minut, takže na spory nebyl čas. Navíc bylo zakázáno hledat odpovědi v knihách, nýbrž se musely používat jen zápisky, jež tedy musely být kvalitní.
Opravdu se zde hodí, že důležité není vyhrát, ale zúčastnit se. Přeji si, aby nastartovaná láska k četbě u některých neuvadla. Sám se pokusím živit ji i dalšími knihami. Zároveň bych byl potěšen, kdyby se i spolupráce a komunikace mezi dětmi odvíjela i nadále jen pozitivním směrem, neboť toto je přece daleko důležitější než první místo v soutěži.
Jaké že knihy jsme četli? Tyto doporučujeme:
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím
phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.